Když se v energetice mluví o energetickém mixu, většinou si představíme různorodou skladbu technologií, které společně plní požadavky na emise, stabilitu i cenu. Logicky tedy očekáváme, že mix je volbou — kombinací cest, kterými lze dosáhnout stanovených cílů.

Jenže realita evropské regulace je jiná.

Není mix jako mix. A není zelená jako zelená.

A i když pracuji v oblasti vodíkového business developmentu, kde řeším technologie a projekty každý den, i mně trvalo pochopit, jak moc se regulace liší od technického zdravého rozumu.

1️⃣ U vodíku máme „škatulky“. A ne všechny jsou si rovné.

Vodík lze vyrábět různými technologiemi — a mnohé z nich dokážou vyrobit zcela čistý, zelený vodík. Evropská unie je však rozděluje do přísně definovaných kategorií:

  • RFNBO (nejpreferovanější),

  • RED II / RED III vodík,

  • další nízkouhlíkové technologie.

Tyto kategorie určují:

  • která technologie má přístup k dotacím,

  • která splní kvóty,

  • která je ekonomicky dosažitelná,

  • a která je v praxi téměř mimo hru.

To má zásadní dopad na průmysl.

2️⃣ RFNBO – „zlatý standard“, ale v našich podmínkách téměř nesplnitelný

Evropská unie staví RFNBO jako preferovanou kategorii. Jenže podmínky jsou přísné:

  • napojení na nové OZE,

  • časová korelace,

  • geografická korelace,

  • additionalita.

Ve středoevropských podmínkách je to extrémně náročné a nákladné.

A navíc:

👉 Elektrolyzér je technologicky navržen na stabilní provoz. Ideálně 24/7, 365 dní v roce. Provoz závislý na slunci a větru je pravý opak.

3️⃣ RED II / RED III – širší definice, stabilní provoz

Technologie spadající pod RED:

  • splňují udržitelnost,

  • splňují emisní úspory,

  • umožňují využití biomasy, biometanu a odpadních toků.

Výhody:

✔ stabilní provoz 24/7
✔ stejná čistota vodíku
✔ nižší náklady
✔ lokální zdroje
✔ možnost cirkulárního využití

Technicky i emisně mohou být srovnatelné — někdy dokonce výhodnější.

4️⃣ Problém: ne všechno, co je zelené, je „uznatelně zelené“

V praxi se tak objevují situace, kdy:

  • vodík splňuje emisní úspory,

  • je čistý,

  • je lokálně dostupný,

  • je ekonomicky smysluplný,

ale…

👉 nesplňuje RFNBO.

A protože kvóty jsou navázané primárně na RFNBO, firmy často:

  • platí pokuty,

  • odkládají investice,

  • čekají na změnu podmínek.

5️⃣ Energetický mix musí znamenat i vodíkový technologický mix

Pokud uznáváme energetický mix, měla by stejná logika platit i pro vodík.

Elektrolyzéry, biomasa, biometan, odpady, pyrolýza a další nízkouhlíkové cesty mohou společně tvořit robustní systém podle místních podmínek.

Technologická preference prezentovaná jako „mix“ ale skutečným mixem není.

6️⃣ Co by skutečně pomohlo? Cíl místo cesty

Regulace by měla:

  • stanovit emisní cíle,

  • nastavit kontrolní mechanismy,

  • ponechat firmám volbu technologie.

Výsledkem má být snížení emisí — ne splnění jediné preferované cesty.

Závěr

Vodík dnes stojí na rozhraní regulace a reality. Pokud má být skutečnou součástí energetického systému, musí být umožněn širší technologický rámec.

Teprve pak může být vodík prakticky použitelný, ekonomicky smysluplný a skutečně přispívat k dekarbonizaci.

Věnuji se rozvoji vodíkových projektů a infrastrukturním strategiím v evropském kontextu.

Kristýna Váchalová
Hydrogen Business Development
✉️ info@hyconnect.eu
🌐 www.hyconnect.eu