Když jsem před několika týdny slyšela větu „zelený vodík není vždy zelený“, zarazilo mě to. S vodíkem jsem se poprvé setkala před zhruba patnácti lety v Daimler AG. Od té doby se k tématu opakovaně vracím a v posledních letech se mu intenzivně věnuji v českém i evropském kontextu. Přesto musím přiznat, že některé pojmy a souvislosti kolem „zelenosti“ vodíku nejsou intuitivní – a často je nejasné, co vlastně znamenají.

A nejsem sama. Zmatek kolem toho, co je zelený, obnovitelný, nízkouhlíkový, RFNBO nebo RED-certifikovaný vodík, je v Evropě naprosto běžný. A přestože o vodíku mluvíme stále častěji, málokdo rozumí tomu, proč jednotlivé technologie spadají do jiných kategorií – a proč jedna „má hodnotu“ a druhá „nemá“, i když obě mohou být čisté.

Právě to mě přivedlo k rozhodnutí začít o tomto tématu psát. Jednoduše, technicky a srozumitelně. Pro všechny, kterých se dekarbonizace reálně dotýká.


Kdo dnes dekarbonizaci řeší? Prakticky všichni.

Vodík se netýká jen úzké skupiny technologických firem. Dotýká se:

  • energeticky náročných průmyslů: železáren, cementáren, skláren, chemie,
  • logistických firem,
  • měst a regionů,
  • stavebního sektoru,
  • letectví a obrany,
  • a do budoucna i dalších odvětví.

Každý, kdo produkuje vysoké emise, stojí před otázkou: Jak nahradit fosilní vodík nebo zemní plyn – a jak splnit evropské regulace?


A tady začíná problém: Zelený vodík není vždy stejně zelený.

Důvod není technický, ale regulatorní.

Evropská komise definuje několik kategorií vodíku, které se od sebe dramaticky liší:


1️⃣ RFNBO – „zlatý standard“ v očích Evropské komise

RFNBO (Renewable Fuels of Non-Biological Origin) = vodík z elektrolyzérů, napájený výhradně obnovitelnou elektřinou (slunce, vítr, voda).

Aby mohl být vodík označen jako RFNBO, musí splnit přísné podmínky:

✔ Additionalita

Výrobce musí dokázat, že jeho elektrolyzér využívá novou obnovitelnou elektřinu – ne tu, která už je dostupná v síti.

✔ Časová korelace

Elektrolyzér smí běžet jen ve chvíli, kdy vyrábějí OZE.

✔ Geografická korelace

Zdroj OZE a elektrolyzér musí být ve stejném regionu.

✔ >70 % úspora emisí

Oproti fosilnímu vodíku.

Důsledek: V zemích jako Česko je RFNBO velmi těžko dosažitelné. Máme málo stabilní výroby z OZE a vysokou variabilitu. Firmy proto často říkají:

„RFNBO je skvělé na papíře, ale v praxi nedosažitelné.“

Přesto se jedná o kategorii, na kterou se vážou povinné kvóty, sankce a podpory.


2️⃣ RED II a RED III – jiná logika „zeleného vodíku“

Podle těchto regulací může být vodík obnovitelný, když splní:

  • jasně definovaná sustainability kritéria,
  • úsporu emisí CO₂ podle metodik,
  • podmínky původu surovin.

Narozdíl od RFNBO zde není vyloučena biomasa. Vodík může vznikat:

  • termochemicky ze zbytkové biomasy,
  • z biometanu nebo bioplynu,
  • z odpadních materiálů splňujících RED kritéria.

A výsledkem může být vodík plně zelený podle RED II/RED III, i když nesplňuje RFNBO pravidla.


3️⃣ Alternativní technologie výroby vodíku

Vedle elektrolyzérů a biomasy existují i další nízkoemisní cesty:

  • Pyrolýza metanu (vzniká pevný uhlík místo CO₂)
  • Parciální oxidace biometanu
  • Plazmové technologie
  • Reforming s CCS
  • Zplyňování odpadních surovin (při splnění RED podmínek)

Tyto technologie mohou přispět k dekarbonizaci, i když legislativně spadají do jiných kategorií.


Proč to celé komplikuje dekarbonizaci?

Na konferenci HyBaBo v německém Selbu zaznělo něco, co mě upřímně překvapilo:

Firmy dnes raději platí vysoké pokuty za nesplnění RFNBO podílů, než aby využily levnější a stabilnější vodík podle RED II/III.

Když jsem se zeptala, proč, odpověď byla jednoduchá:

„Protože nám to nesplní povinný RFNBO cíl. A ten splnit musíme.“

A to i přesto, že:

  • RED vodík je levnější,
  • vyrábí se stabilně 24/7,
  • je lokální,
  • a může mít velmi nízkou uhlíkovou stopu.

Tahle věta byla pro mě zásadní. Uvědomila jsem si, že technologická realita a regulatorní realita se dnes v Evropě výrazně míjejí.


⭐ Co bude cílem této série?

Chci pomoci těm, kteří se ve spleti regulací, akronymů, certifikací a tlaků na dekarbonizaci ztrácejí — stejně jako jsem se ztrácela já, než jsem si začala jednotlivé pojmy a souvislosti skládat dohromady.

Tato série nebude akademickým výkladem ani hotovou příručkou. Bude to postupné objevování, vysvětlování a sdílení toho, co sama během své práce a diskusí zjistím — a co může být užitečné i pro ostatní, kteří vodík řeší ve svých projektech, firmách nebo regionech.

V dalších vydáních se budu dotýkat témat, která na sebe budou přirozeně navazovat — ať už půjde o různé typy výroby vodíku, rozdíly v regulacích, praktické dopady na průmysl, nebo o to, jak vůbec v našich podmínkách nastavit funkční vodíkový mix.

Nebude to přesná osnova. Spíše cesta, která se bude postupně vyvíjet podle otázek, zkušeností a potřeb praxe.

A hlavně:

Chci přispět k tomu, aby vodík nebyl jen splněním regulační tabulky, ale skutečným nástrojem dekarbonizace.


⭐ Závěrečná výzva

Pokud vás tato témata zajímají, budu ráda, když se přihlásíte k odběru newsletteru Vodíková realita.

V každém vydání se budu krok za krokem věnovat tomu, co v praxi potkávám – při jednáních s firmami, na konferencích, v regionech i při přípravě konkrétních projektů.

Zároveň chci dodat, že vodíku se nevěnuji jen jako pozorovatel. Spolupracuji s průmyslovými podniky, městy, investory a technologickými partnery na přípravě a rozvoji vodíkových projektů – od výroby až po reálné využití v průmyslu a mobilitě. Pomáhám propojovat správné odborníky, technologie a regionální příležitosti tak, aby projekty dávaly smysl technicky i ekonomicky.

Pokud vaše firma:

  • uvažuje o prvních krocích směrem k dekarbonizaci,
  • hledá vhodnou technologii nebo partnera,
  • zvažuje využití vodíku v průmyslu, mobilitě či energetice,
  • nebo si chce nezávazně projít své možnosti,

můžeme se kdykoli propojit a podívat se na to společně.

Věřím, že vodík může být skutečným nástrojem dekarbonizace — když se správně nastaví a uchopí v praxi.

Těším se na další díl této společné cesty.

Kristýna Váchalová
Hydrogen Business Development
✉️ info@hyconnect.eu
🌐 www.hyconnect.eu