Nedávno jsem vedla zajímavou diskusi se zástupcem společnosti, která připravuje projekt výroby vodíku. Během našeho rozhovoru jsem si znovu uvědomila jednu věc: technologie sama o sobě úspěšný projekt nevytvoří.

Firma měla téměř vše.

✔ lokalitu

✔ zdroj elektrické energie

✔ technologii výroby vodíku

Chyběl jí ale ten nejdůležitější článek celého řetězce.

👉 Budoucí zákazník.

A právě zde podle mě začíná skutečný business development vodíkových projektů.


Během našeho rozhovoru jsme se dostali také k otázce výrobní ceny vodíku.

V českých podmínkách se dnes nejčastěji diskutuje výroba vodíku pomocí elektrolyzérů. Ty mají své nesporné výhody, jejich ekonomika je ale výrazně ovlivněna zejména dostupností obnovitelné elektřiny, počtem provozních hodin a celkovým využitím zařízení.

A právě zde podle mě vzniká prostor pro jiný pohled.

👉 Elektrolyzér není problém. Problém je postavit ekonomicky fungující projekt pouze na jedné technologii.

Pokud chceme dlouhodobě nabídnout zákazníkům konkurenceschopnou cenu vodíku, nebude podle mě řešením pouze jedna technologie.

Klíčem podle mě může být vhodně navržený technologický mix, který využije silné stránky různých způsobů výroby vodíku. Cílem není jen vyrábět vodík. Cílem je vyrábět ho dlouhodobě za cenu, která bude konkurenceschopná pro koncového zákazníka.

A právě koncového zákazníka bychom měli mít na paměti už při návrhu projektu. Jeho totiž většinou nezajímá, jakou technologií byl vodík vyroben. Zajímá ho, zda je spolehlivě dostupný, za konkurenceschopnou cenu a zda mu dává ekonomický smysl.


Během diskuse zazněla ještě jedna myšlenka, kterou považuji za zásadní.

Když dnes vznikne nápad na nový projekt, neznamená to, že se zítra začne vyrábět vodík.

Nejdříve vzniká studie proveditelnosti.

Poté projektová dokumentace.

Následuje povolovací proces.

A teprve potom samotná realizace technologie.

Celý proces běžně trvá tři až pět let.

Projekt proto musí být připraven nejen na podmínky dneška, ale i na podmínky budoucího trhu.


Za těchto pět let se ale může změnit téměř všechno.

  • ceny energií,
  • cena emisních povolenek CO₂,
  • technologie,
  • i evropská legislativa.

Proto podle mě není správné navrhovat projekt pouze podle podmínek, které platí dnes.

Je potřeba přemýšlet o tom, v jakém prostředí bude projekt fungovat za pět let.

Právě zde podle mě vzniká skutečná konkurenční výhoda.

Firmy, které začnou připravovat projekty už dnes, budou mít v době jejich realizace náskok před těmi, které budou čekat na „ideální podmínky“.


Vodík podle mě není jen o technologii.

Je o správně navrženém projektu.

O propojení výroby, ekonomiky, infrastruktury i budoucího zákazníka.

A právě tato příprava často rozhoduje o tom, zda bude projekt dlouhodobě fungovat.


Věnuji se rozvoji vodíkových projektů a infrastrukturním strategiím v evropském kontextu.


Největší konkurenční výhoda nevzniká při stavbě technologie. Vzniká mnohem dříve – ve chvíli, kdy se projekt začíná správně navrhovat.


Kristýna Váchalová

Hydrogen Business Development