Zúčastnila jsem se akce Innovation Fund – Czech National Info Day, jejímž cílem bylo detailně představit podmínky a očekávání Evropského inovačního fondu (Innovation Fund, CINEA) pro nadcházející výzvy.

Mým konkrétním důvodem účasti bylo ověřit, zda existují možnosti financování pro projekty výroby vodíku z biomasy s využitím v průmyslu – a obecně pro technologie výroby vodíku, které nespadají do regulace RFNBO, ale přesto přinášejí významné a prokazatelné snížení emisí skleníkových plynů.

Rozhodující není nálepka, ale přínos projektu

Z prezentací i následných diskusí vyplynulo jednoznačné sdělení: Inovační fond není omezen výhradně na RFNBO technologie.

Klíčové není formální zařazení technologie, ale to, zda projekt:

  • je inovativní (na úrovni technologie, procesu nebo jejich integrace),

  • přináší kvantifikovatelné snížení emisí skleníkových plynů,

  • je technicky, ekonomicky a finančně připraven k realizaci,

  • a má jasně definované využití v sektorech přispívajících k významnému snižování emisí, často v energeticky náročných odvětvích spadajících pod systém ETS.

Přípravná fáze projektu jako klíčová podmínka

Jedním z nejdůležitějších sdělení Info Day bylo, že přípravná fáze projektu je zásadní podmínkou pro jeho přijetí do výzvy Inovačního fondu.

Aby mohl být projekt vůbec hodnocen, musí mít již při podání žádosti připravené klíčové podklady.

Typicky jde o:

  • studii proveditelnosti,

  • detailní business case,

  • finanční model na celý životní cyklus projektu,

  • analýzu rizik,

  • jasně definovaný referenční (baseline) scénář a metodiku výpočtu emisních úspor,

  • promyšlenou strukturu financování.

Z praxe i doporučení CINEA vyplývá, že kvalitní přípravná fáze projektu trvá minimálně šest měsíců, často i déle.

Realizace projektu a časový rámec

Po schválení podpory z Inovačního fondu musí být projekt realizován v časovém horizontu stanoveném konkrétní výzvou a grantovou dohodou.

V praxi se jedná typicky o období do pěti let od schválení projektu, přičemž tento rámec se vztahuje na fázi realizace projektu, nikoli na jeho přípravu.

Role Ministerstva životního prostředí

Pro české projekty hraje Ministerstvo životního prostředí (MŽP) důležitou roli.

Funguje nejen jako národní kontaktní a konzultační místo pro Inovační fond, ale může být také partnerem při doplňkovém financování na národní úrovni.

Hlavním hodnotitelem a poskytovatelem podpory zůstává Evropská komise prostřednictvím agentury CINEA.

Spolupráce s MŽP již v přípravné fázi projektu může být důležitá zejména z hlediska koordinace evropského a národního financování.

Co to znamená v praxi

Z mého pohledu jsou tyto informace zásadní zejména pro projekty výroby vodíku:

  • z biomasy,

  • z biogenních zbytků,

  • z dalších ne-RFNBO technologií.

Tyto projekty mohou:

  • vyrábět energii stabilně,

  • přinášet výrazné snížení emisí v krátkodobém horizontu,

  • být ekonomicky realizovatelné v průmyslovém i regionálním měřítku.

To podle mého názoru otevírá reálnou cestu pro širší spektrum vodíkových projektů, než se dnes běžně připouští.

Co bude následovat

V některém z dalších dílů série Vodíková realita se zaměřím na otázku, proč by firmy při dekarbonizaci neměly uvažovat výhradně v rámci RFNBO, ale pracovat s technologickým mixem, včetně nízkouhlíkových a přechodových řešení.

👉 Pro osoby s rozhodovací pravomocí, které o podobných projektech uvažují, může být právě včasná orientace v podmínkách Inovačního fondu jedním z klíčových faktorů úspěchu.

Věnuji se rozvoji vodíkových projektů a infrastrukturním strategiím v evropském kontextu.

Kristýna Váchalová
Hydrogen Business Development